Pokec o 3D tisku: robotická ruka, tištěné boty a odolnější PLA

Pokec o 3D tisku: robotická ruka, tištěné boty a odolnější PLA

Povedlo se mi rozhýbat těstovinovou tiskárnu. První těstovina je sice nevzhledná, ale existuje. Na streamu jsme pak prošli robotický tisk, tištěné boty a nové PLA od Polymakeru. V pracovně bylo 28,4 °C, takže tentokrát jen kratší pokec.

Celý stream si můžete pustit na YouTube. Jedná se o members-only obsah, členství si můžete pořídit tady.


Robotická ruka s extruderem a hotendem

Zaujaly mě ukázky robotického tisku kolem ABB a Massive Dimension. Na ruce je klasický extruder s hotendem. Samotná tisková hlava tedy není nic neskutečného, ale podívejte se, jaké dráhy s ní dokážou tisknout.

To zajímavé podle mě dodává hlavně slicer. Padlo i RobotStudio, jen jsem neměl jasno v tom, který program připravuje kterou část dráhy. Robotice se běžně nevěnuju, ale tohle mě baví sledovat.

V chatu jsme se zasekli na tom, jestli už je to 4D tisk. Já bych tomu pořád říkal 3D. Ruka se může naklánět, ale ven z ní vypadne trojrozměrný objekt.


PVA odkrylo zámek mezi dvěma materiály

V další ukázce autor použil interlocking, tedy mechanické propojení dvou materiálů. Slicer mezi nimi vytvoří zámek a vrstvy se do sebe propletou. Spoj tak nemusí držet jen díky přilnavosti plastů.

Jeden z materiálů byl rozpustný PVA. Po jeho odstranění bylo krásně vidět, jak zámek uvnitř vypadá. PVA tam ještě trošku zůstalo, ale propojení vrstev bylo dobře čitelné. To se mi líbilo.


Baletní špičky a pružné tištěné boty

Našel jsem tištěnou baletní špičku s vyměnitelnými částmi. Jak přesně funguje baletní bota, netuším. Zaujalo mě, že se dají její části měnit, a přes odkaz jsem se dostal k firmě vyrábějící tištěnou obuv a podrážky.

Na jejich ukázkách je pěkně vidět vnitřní struktura. Vypadá podobně jako infill, jen ji tady neschovávají pod plnou stěnu. Různým propletením vytvářejí pružení boty. Nevím, jak tu strukturu napojují na zbytek, ale vypadá to zajímavě. Museli na tom udělat spoustu testů.

Před dvěma lety jsem na Formnextu viděl podobný směr. Měli tam naducané tištěné pantofle, jako kdybyste z gyroidní výplně udělali celou botu. A tahle firma měla navíc moc pěkný web, což jako webdesignér oceňuju.


Náhradní díl vytiskli přímo na lodi

Posádka potřebovala opravit menší člun. Plastový díl si vyrobila na kontejnerové 3D tiskárně, kterou měla na lodi.

Podle zprávy stál podobně jako koupený díl. Líbí se mi, že nemusíte vozit každý náhradní díl. Tiskárnu měli s sebou a náhradu si vyrobili během několika hodin.


Laboratorní článek za přibližně 3 000 liber

Prošli jsme také laboratorní článek. Komerční varianta podle zprávy stála kolem 3 000 liber. Výzkumníci si vytvořili vlastní řešení s tištěnou částí a návrh sdílejí mezi laboratořemi.

Do konstrukce jsem se nepouštěl, tomu nerozumím dost. Líbí se mi ale, že kromě úspory můžou mít různá pracoviště stejné podmínky pro testování.


Tvrdost trysek INDX

U INDX jsme probírali zprávy, že trysky dodané zákazníkům byly měkčí, než odpovídalo označení tvrzených trysek. Výsledek celé kauzy jsem neměl nastudovaný.

Nemyslím si, že by kvůli tomu tryska ze dne na den odešla. Na PLA, PETG nebo ABS bych z toho velkou obavu neměl. U abrazivních materiálů už je tvrdost podstatná, třeba u svítících filamentů.

Myslím si, že INDX ještě není úplně dodělaný. Vyvíjejí ho dlouho, přesto čekám, že se při používání budou objevovat další věci k doladění. Jestli ho rozjedou ve velkém, nevím.


HTPLA Pro a půlhodina žíhání

Polymaker má HTPLA Pro, které se tiskne podobně jako běžné PLA, kolem 230 °C na trysce. Zajímá mě jako možnost pro odolnější díly i na otevřené tiskárně.

Při procházení tabulek jsem se musel vrátit k teplotám. Bez zatížení a pod zatížením jsou to dvě různé hodnoty. Čerstvý výtisk pod zatížením měkne kolem 56 °C. Po 30 minutách žíhání při 100 °C se ta hranice dostává přibližně na 107 °C.

Napadlo mě žíhat na podložce tiskárny. Jenže když má podložka 100 °C, celá komora tolik nemá. U plochého dílu by to možná šlo, rovnoměrné prohřátí většího dílu bych tím ale neměl vyřešené. A jestli se při žíhání mění rozměry, výrobce v údajích, které jsme procházeli, nepsal.

Padlo ještě dražší PBT a plasty se skelným vláknem. U PBT mám od zákazníků zprávu, že jim díly vydržely v troubě přes 180 °C. HTPLA Pro mi každopádně přišlo jako zajímavý matroš.