Rat Rig V-Chonk: konečně zase stavba 3D tiskárny

Rat Rig V-Chonk: konečně zase stavba 3D tiskárny

Přiznám se, že takhle od kitu jsem tiskárnu dlouho nestavěl. Tentokrát jsem vytáhl Rat Rig V-Chonk, u kterého si velkou část konstrukce vytisknete sami. Ten princip se mi docela líbí. Jen jsem nepočítal s tím, že nenajdu návod a že moje sada imbusů skončí hned u prvních šroubů.

Celý stream si můžete pustit na YouTube.


Držák bedu má 37,5 centimetru

Část dílů jsem měl vytištěnou už z dřívějška z PETG, další jsem dotiskl z černého ABS. V-Chonk je otevřená tiskárna, takže jsem ABS použít nemusel. Měl jsem ho ale připravené, tak jsem u něj zůstal.

Držák bedu jsem tiskl na Venture XL. Má přibližně 37,5 cm, takže potřebujete podložku kolem 400 mm nebo větší. Zkoušel jsem ho dřív umístit i na čtyřsetmilimetrový Rat Rig a bylo to dost na hraně. Na malé tiskárně ho vcelku nevytisknete.

Na stole jsem měl horní a spodní části konstrukce, nožky, držák bedu a menší díly. Ve spodku jsou místa pro elektroniku a úchyty kabelů. Jeden úchyt jsem zkusil zacvaknout a pak jsem ho nemohl dostat ven. Držel až moc dobře.


Malá podložka, velké profily

Z krabice jsem vytáhl motory, zdroj, čtyři drivery, Orbiter 2, ventilátory, lineární vedení, závitové tyče a spojovací materiál. Vyhřívání podložky má na sobě 24 V a 180 W. Hliníkový bed je hezky opracovaný, tiskový plát má 180 × 180 mm.

K tomu profily 40 × 40 mm, šrouby M12 × 45 a desetimilimetrové řemeny. Na tiskárnu se stoosmdesátimilimetrovou podložkou mi to přijde dost předimenzované. Rat Rig tu používá věci ze svých větších stavebnic. Chápu, že kvůli malé tiskárně nebudou držet další rozměry řemenů a řemeniček.

U ventilátorů jsem nadšený nebyl. Tyhle turbíny nemám rád, ten hluk se mi špatně poslouchá. Zatím jsem je odložil s ostatními věcmi, které při stavbě rámu nepotřebuju.


Návod jsem nenašel, pomohl Onshape

Prošel jsem stránky Rat Rigu a stavební návody, ale V-Chonk jsem tam nenašel. Měl jsem stažený STEP model a začal jsem ho importovat do Onshape. Pak mi David z chatu poradil vyhledat V-Chonk rovnou mezi veřejnými dokumenty. Díky za ten tip, Onshape mě zachránil.

V modelu jsem si mohl schovávat díly a podívat se, co je pod nimi. Zjišťoval jsem tak, kam patří šrouby, matice a podložky. Pořadí montáže jsem si musel vymyslet.

Začal jsem stojinami, horní a spodní částí a nožkami. Chtěl jsem, aby konstrukce stála, měla tvar tiskárny a ze stolu zmizely největší díly. Pak na ni můžu přidělávat zbytek.


Na M12 nemám imbus

Vzal jsem první velký šroub a zjistil, že do jeho hlavy nemám co strčit. Prošel jsem další nářadí, ale ani tam jsem nic vhodného nenašel. Největší imbus z mojí běžné sady byl malý.

Z chatu přišel tip dát do hlavy dva menší imbusy vedle sebe. A fungovalo to. Dokázal jsem šroub přidržet a pokračovat ve stavbě. Michal tím ten večer docela zachránil.

Pohodlné to nebylo. Při dotahování jsem si těmi dvěma klíči pomáhal a otáčel celou konstrukcí. Do plastu jsem se snažil moc nezabírat, protože ten velký šroub ještě neznamená, že můžu všechno utáhnout silou.


Rám se skoro nehýbe

Po základní konstrukci jsem přidal rohové výztuhy. U prvního spoje jsem podle modelu zjistil, že tam má přijít i podložka. Takže zase povolit, rozebrat a přidat ji.

Musím říct, že mě pevnost překvapila. Čekal jsem od převážně tištěné konstrukce něco poddajnějšího. Už před výztuhami se rám skoro nehýbal a po jejich přidání držel ještě líp. Při skládání to působilo opravdu bytelně.


Vedení osy Z a dotisk zarážky

Pak jsem se pustil do podložky a osy Z. Do tištěných dílů jsem usadil ložiska a očistil otřepy. Lineární vedení jsem otřel, přitom mi sáčky přišly zvenku mastnější než kolejnice uvnitř.

Na mazání jsem vytáhl Mobilux EP2, který mám ještě z dob stavění Voronů. Tentokrát jsem se s tím moc nehrál. Vazelínu jsem nanesl na vedení a několikrát projel vozíky. Pohyb se citelně zlepšil.

Jednu tištěnou zarážku jsem měl jen jednou, přitom jsem potřeboval dvě. U toho souboru jsem v názvu neviděl počet kusů. Než jsem pustil dotisk, prošel jsem v modelu zbytek osy Z, jestli mi nechybí ještě něco. Slicer ukazoval asi patnáct minut, tak jsem tisk spustil a pokračoval.

Mezitím jsem našel závitové vložky a zatavil je páječkou. Z chatu přišla ještě připomínka k otočení vozíků. Zkontroloval jsem předek a zadek podle modelu a orientaci opravil.

Na závěr jsem namontoval motory osy Z. Držák podložky ještě zbývalo dopojit, ale rám už stál a měl výztuhy i vedení. Těší mě, že z toho začíná být tiskárna. V druhém dílu stavby pokračuju podložkou a osami X a Y.